Glykemický index - dieta trochu jinak
Glykemický index neboli GI potravin – efektivní dieta
Některé
sacharidy zvyšují hladinu krevního cukru více, jiné méně. Čím více po jídle
stoupne glykemie, tím více se musí vyplavit inzulínu (hormonu, který produkuje
slinivka břišní). Čím více inzulínu, tím větší je tendence k ukládání tuku v
organismu. Lze tedy říci, že pokud budou dva lidé držet dietu o stejné
energetické hodnotě, zhubne více ten, který bude jíst
potraviny s převážně nižším glykemickým indexem.
Konzumace
potravin s nízkým GI je výhodná pro všechny zdravé lidi jako prevence
civilizačních
chorob. Nejvíce ostražití by měli být obézní, diabetici a lidé, u
nichž se vyskytují srdečně cévní choroby v rodinách. Chronicky zvýšená hladina
inzulínu v krvi (hyperinzulinémie) je samostatným rizikovým faktorem pro vznik
kardiovaskulárních nemocí.
Glykemický index neboli GI potravin udává množství cukru obsaženého v dané potravině. Čím vyšší hodnoty glykemický index nabývá, tím více cukru, horší rozklad cukru, a tím také hůře pokud jde o hubnutí. Kalorie obsažené v takové potravině jsou zákeřnější než třeba stejné množství kalorií schovaných v potravině s nižším glykemickým indexem.
Glykemický index neboli GI potravin udává množství cukru obsaženého v dané potravině. Čím vyšší hodnoty glykemický index nabývá, tím více cukru, horší rozklad cukru, a tím také hůře pokud jde o hubnutí. Kalorie obsažené v takové potravině jsou zákeřnější než třeba stejné množství kalorií schovaných v potravině s nižším glykemickým indexem.
Glykémie znamená hladina glukózy v krvi. Pro tělo je důležité mít tuto hladinu pokud možno v rovnováze. Když klesne pod určitou hodnotu, nastává takzvaná hypoglykémie a my pociťujeme příznaky hladu. Pokud je hladina glukózy naopak příliš vysoká, označujeme tento stav hyperglykémií.
Krátkodobé zvýšení hladiny
cukru nad přípustnou mez nastává po požití většího množství jídla a není pro
tělo nebezpečné. Dlouhodobě překračované hodnoty ovšem mohou způsobovat
diabetické komplikace.Po každém
jídle s obsahem sacharidů se trávením štěpí složité cukry na ten nejjednodušší,
glukózu. Díky ní stoupne hladina krevního cukru. Vzápětí se ze slinivky začne
uvolňovat hormon inzulín, který způsobí vyplavení přebytečného cukru z krve.
Tím se hladina glukózy v krvi stále snižuje, nastává hypoglykémie a my
dostáváme opět hlad, pociťujeme tlak v žaludku a nezřídka i bolesti hlavy. Jak
se jich zbavit? Jednoduše zkonzumováním nějakého pokrmu obsahujícího uhlovodany
a koloběh látkové přeměny se dostává opět na začátek. Vhodným výběrem pokrmu
ale můžeme ovlivnit právě tu dobu, za kterou nás opět přepadne hlad. Odtud je
už jen krůček k tomu, abychom se zbavili přebytečných kil.
Teorie o
rozdílném glykemickém indexu potravin pochází z roku 1977 a vychází z předpokladu
rozdílnosti
sacharidů obsažených v různých potravinách a různé doby jejich
rozkladu na glukózu. Některé sacharidy mají i různý vliv na kolísání krevního
cukru. Z toho vyplývá, že bychom měli do svého jídelníčku zařazovat takové
potraviny, u kterých rozklad sacharidů a polysacharidů trvá co nejdelší dobu a
které zvyšují hladinu cukru a nedochází k jejímu rychlému kolísání. Tyto
potraviny mají střední nebo nízký glykemický index.
sacharidů obsažených v různých potravinách a různé doby jejich
rozkladu na glukózu. Některé sacharidy mají i různý vliv na kolísání krevního
cukru. Z toho vyplývá, že bychom měli do svého jídelníčku zařazovat takové
potraviny, u kterých rozklad sacharidů a polysacharidů trvá co nejdelší dobu a
které zvyšují hladinu cukru a nedochází k jejímu rychlému kolísání. Tyto
potraviny mají střední nebo nízký glykemický index.Potraviny
s vysokým glykemickým indexem způsobí, že hladina glukózy sice prudce stoupne,
ale stejně tak i prudce klesne.
V první
fázi po nárůstu glykémie tělo není schopno cukry spálit, ukládá je tedy ve
formě tuků. Po rychlém poklesu hladiny cukru navíc opět dostáváme rychle hlad.
Optimální je tedy stav, kdy hladina glykémie zůstává vyvážená a nedochází k jejím přílišným výkyvům. Právě takový stav umožní konzumace potravin, z nichž se sacharidy nemohou vstřebávat naráz, a proto jejich trávení trvá delší čas.
Glykemický index konkrétní potraviny můžeme zjistit podle příslušných tabulek. Tyto tabulky obsahují přesné hodnoty u základních potravin.
Potraviny s velmi nízkým glykemickým indexem (< 30)
Luštěniny,
houby, vejce, sýry, maso, ryby, zelená listová zelenina, kořenová zelenina,
rajčata, papriky, cibule, česnek, fruktóza, třešně, švestky, meruňky.
Potraviny s nízkým glykemickým indexem (30 - 50)
Černý
chléb, celozrnné těstoviny, vařené špagety, laktóza, mléčné výrobky, ořechy,
jablka, hrozny, pomeranče, broskve, mrkev, kukuřice.
Potraviny se středním glykemickým
indexem (50 - 80)
Celozrnné
pečivo, müsli, sýrová pizza, sacharóza, melouny, hrozinky, banány, jahody,
kiwi, zmrzlina, vařené těstoviny, vařená rýže, brambory vařené ve slupce,
džusy, zavařeniny, slazené nápoje, cukrovinky.
Potraviny s vysokým glykemickým
indexem (> 80)
Glukóza,
med, pivo, chipsy, popcorn, pšeničná mouka, bílé pečivo, vařená mrkev,
hranolky, vařené loupané brambory.
Při
výrazném omezení potravin s vysokým glykemickým indexem můžeme očekávat úbytek
na váze a hlavně dlouhodobější pocit sytosti.
GI potravin
Tabulka
glykemických indexů (GI) potravin
Referenční
hodnotou je glukóza, její GI = 100
Potravina - GI
Pivo - 110
Glukóza -
100
Rýžová
mouka - 95
Brambory
pečené v troubě - 95
Smažené
hranolky - 95
Bramborová
kaše - 90
Předvařená
rýže - 90
Med - 90
Mouka
pšeničná - 85
Meloun
vodní - 75
Cukr
(sacharóza) -70
Kukuřice -
70
Předvařená
neslepitelná rýže - 70
Coca cola -
70
Nudle - 70
Celozrnný
chléb - 65
Brambory
vařené ve slupce - 65
Klasická
zavařenina - 65
Banán - 65
Pomerančový
džus průmyslový - 65
Bílá dlouhá
rýže - 60
Slané
sušenky - 55
Máslové
sušenky - 55
Normálně
vařené bílé těstoviny - 55
Mouka z
pohanky - 50
Palačinka
pohanková - 50
Sladké
brambory - 50
Kiwi - 50
Rýže tmavá
natural (hnědá) - 50
Čerstvý
hrášek - 40
Hroznové
víno - 40
Šfáva z čerstvého
pomeranče - 40
Přírodní
jablečná šfáva - 40
Chléb žitný
celozrnny - 40
Těstoviny
celozrnné - 40
Fazole
červené - 40
Hrách
sušený (vařený) - 35
Mrkev
syrová - 35
Jogurt - 35
Jogurt
light - 35
Pomeranč -
35
Hruška,fík
- 35
Meruňky
sušené - 35
Mléko (polotučné)
- 30
Broskev -
30
Jablko - 30
Fazole bílé
- 30
Fazole
zelené - 30
Čočka hnědá
- 30
Marmeláda
ovocná bez cukru - 30
Čokoláda
hořká 70 % kakaa - 22
Čočka
zelená - 22
Loupaný
hrách - 22
Třešně - 22
Švestka,
grapefruit - 22
Sója
(vařená) - 20
Burské
oříšky - 20
Meruňky
čerstvé - 20
Ořechy
vlašské - 15
Cibule - 10
Česnek - 10
Zelenina
kořenová, saláty, houby - 10
